18.03.08 Plemena

Americká krátkosrstá kočka


Historie
První krátkosrsté kočky se do Ameriky dostali až s objeviteli a kolonisty z Evropy koncem 15. století. Bylo zvykem brát si s sebou na cesty po moři kočky, neboť chránily lodě před hlodavci. Zanedlouho byly po severoamerickém kontinentě kočky všude tam, kde se usídlovali kolonisté. Postupem času a trpělivosti při křížení se došlo až k dnešnímu známému plemeni americké krátkosrsté kočky.

Vzhled
Tělo: Její tělo je středně velké a poměrně mohutně stavěné. Dobře vyvinutá ramena lemují širokou a prostornou hruď. Stejně jako je tělo osvalené, jsou osvalené i středně dlouhé nohy s poměrně těžkými kostmi. Tlapky kulatého tvaru jsou silné. Středně dlouhý ocas je na základně široký a sbíhá se do zakulacené špičky.
Hlava: Stejně jako tělo, je i hlava o něco delší než širší. Má kulatý tvar a poměrně mohutně působící tváře. Nos je mírně prohnutý a pomalu přechází ve čtvercovou tlamu, končící mohutnou bradou. Středně velké uši jsou široce pozasezené od sebe, sbíhají se do kulaté špičky. Oči mají kulatý tvar se stále ostražitým výrazem a též jsou posazeny daleko od sebe.
Srst: Tvrdost srsti se může měnit podle druhu ročního období. Krátká srst je poměrně hebká a hustá a na pohled velmi lesklá. V zimě srst získává větší objem než v létě.
Barvy: Protože se toto plemeno považuje za plemeno přírodní a nemělo by být ,,znečištěno“ žádným jiným plemenem koček, chová se americká krtákosrstá kočka jen v přírodních barvách. Za přírodní barvy je považovány barva červená a černá, modrá, želvovinová a krémová ale i čistě bílá. Mezi těmito zbarveními můžeme najít kombinaci se stříbrnou či s býlími skvrnami. Pokud se na výstavu chystáte s americkou krátkosrstou kočkou, která má zbarvení barmské nebo čokoládové, neuspějete. Toto zbarvení se neuznává. Barva očí je převážně závislá na barvě srsti, ale nejčastěji můžeme mezi těmito plemeny narazit na zbarvení měděné nebo zelené. Bílým kočkám jsou uznávány oči modré.
 
Povaha
Charakterem se americká krátkosrstá kočka podobá evropské krátkosrsté kočce, ale i přesto se mezi nimi najdou rozdíly. Toto plemeno je velmi hravé a to od útlého věku až po dospělost, a proto bude kočka nesmírně šťastná, pokud jí dopřejete dostatek místa a prostředků na hraní. Velmi ráda bude, pokud ji vezmete na procházku na kšírkách a dovolíte jí, aby si mohla vylézt na strom. Pro svou chytrost vycházejí dobře s ostatními kočkami a dokonce i se psy.

Péče
Srst tohoto plemene je možno udržovat poměrně dobře. Postačí, když srst jednou týdně vykartáčujete kartáčem z prasečích štětin a poté ji přetřete semišovým hadříkem, abyste zdůraznili lesk srsti. Pokud je kočka v období línání, je dobré použít masážní rukavici nebo gumový hřeben k vyčesávání mrtvých chlupů, ale pozor, abyste na gumový hřeben či rukavici moc netlačili, mohli byste poškodit srst a možná i kůži kočky.

Text: Veronika Hůlová