24.03.10 Život s kočkou

KIKI aneb pohádka o lidské ruce


Bylo nebylo?
Při pohledu na zubožené tělíčko Kikiny, bílé plaché kočičí princezny, bohužel bylo.
Ovšem nikoliv za devatero horami a devatero řekami, kde žije zlý drak, ale docela blízko, co by kamenem dohodil. V malebné obci, kam by ani drak netrefil, zato zde žije zlý (ne)tvor, co se hrdě nazývá člověkem.

Kikina zde statečně snášela jeho rozmary a byla vděčná za trochu čehokoliv, ač o vlídném slově či pohlazení si mohla nechat jenom zdát.
Až jednou...
Mrzlo až praštělo, Kikině tepla se zachtělo.
A tak hnána touhou po teplém místečku, porušila přísný zákaz a vnikla do třinácté komnaty svého (ne)tvora – ono když jste venku naboso a je zrovna mínus dvacet, není kde hlavu složit a najít něco na zub je téměř nemožné, zvláště pak, pokud patříte do království, kde je vám dovoleno pouze sloužit a neočekávat za to žádný vděk. Prostě se jednou v tom zmrzlém zoufalství neudržíte a šup, protáhnete se přivřenými dveřmi a jen zíráte, jak si ti vaši lidé pěkně v teple žijí.
Jenže ouha, kam smí pán, tam nesmí slouha!

Co jsem to jen provedla, vždyť já jen chtěla do tepla, naříká Kikina.
Velká lidská ruka, ta ruka, která nikdy nehladila, zasáhla.
„Táhni ven, potvoro!“, vyhazov doprovází vzteklý křik.
Já létám jako pták, vnímá Kikina ten prudký pohyb.
Potom už cítí jen tupou bolest. A pak už ani tu...

Po prudkém letu následuje prudký pád.
Cosi stálo jejímu letu v cestě. To cosi, co jí probodlo krk.

Velká lidská ruka, ta, co nikdy nehladí, sáhla v teple pro pivo.
Vzteklá ústa ho s chutí nasála.
A bylo to.

Bylo nebylo?
Při pohledu na Kikinu po operaci víme, že bylo.

A raději nepřemýšlíme nad tím, že sousedka, která nás na bezvládné kočičí tělíčko upozornila (naštěstí včas), neviděla podobnou lidskou „péči“ dotyčného poprvé – protože kdybychom nad tím začali přemýšlet, zrodila by se další pohádka, tentokrát o lidské lhostejnosti... Ale kdo ví,všechno má svůj čas!

I vy můžete přispět na Kikiny léčbu – číslo účtu organizace je 1002015761/2700, varibilní symbol 5454 (Kiki).

Za FELIX GREY o.s. Majka Šrámková, dobrovolník