Moje kočka

V našem časopise pravidelně vychází kočičí poradna paní chovatelky Ivy kaprálkové.

Zde je malá ukázka:

Přivezli jsme si domů čtyřměsíční kočičku. Stále se někde schovává, pod postelí, nebo pod stolem, Bojí se, vůbec nejí, pouze včera večer měla trošku konzervy ze lžičky a trochu se napila, ale nechodí na záchod. Co mám dělat? Za jak dlouho ji to přejde?

Nebojte se, tohle chování je normální. Vaše koťátko je najednou úplně samo v cizím prostředí, bez maminky a ostatních sourozenců, takže je pochopitelné, že je trochu vystrašené. Nejlepší bude nechat kočičku v klidu, násilím ji nenutit k tomu, aby vylezla. Zkuste koupit kočičí mávátko a nalákat ji na hračku, koťátka jsou zvídavá a často to zabere. Při hře koťátko snadno zapomene na strach a snadněji se s vámi sžije. Hru s kočičkou zařaďte do každodenního programu, upevní se tak vztah mezi vámi. Až kočička opustí svůj úkryt, nechte ji si vše v klidu prozkoumat, netahejte ji, jen na ni vlídně mluvte. Musí si projít celý byt, vše si očichat, poznat všechna zákoutí. Nemějte strach, večer až bude klid a vy půjdete spát, tak kočička vyleze. Nachystejte jí proto krmení do mističky, vodu a záchůdek. Za tři až pět dní by se měla kočička srovnat a na nové prostředí si zvyknout. Pokud máte doma malé děti, poučte je o tom, že koťátku musí dát čas a nechat ho teď v klidu. Až se u vás rozkouká, bude společnost dětí sama vyhledávat.

Máme modrou briťušku a znásilnil ji nějaký kocour z našeho okolí. Myslíte, že je nějaká pravděpodobnost, že bude nějaké koťátko modré po mamince, nebo budou spíš po násilníkovi? Vídáme v okolí rezavého, a také bílého kocoura. Oba jsou tak nějak mourovatí. Jaká myslíte, že by mohla mít koťátka zbarvení?

Nemyslím si, že by šlo zrovna o znásilnění, ona kočička v říji určitě žádný odpor kocourovi či kocourům nekladla. Vaši kočičku mohl nakrýt jeden kocour, mohlo se na ní však vystřídat i několik kocourů, takže určovat barvy koťátek takto naslepo je dost problematické. Ze spojení modré kočky a rezavého kocoura by se mohli narodit černí a modří kocouři a želvovinové kočičky. U bílého kocoura je to poněkud složitější, tam záleží na tom, jaký nese kocour gen, což je u venkovních kocourů nemožné určit. Takže dle mého soudu se vám může narodit takřka cokoliv, modré koťátko se také narodit může, ale počítejte spíše s želvičkami.

Rozhodli jsme se si pořídit mainskou mývalí kočičku s průkazem původu na chov. Jak musí vypadat kupní smlouva a co má obsahovat? Když se zaregistruji u základní organizace, zaplatím poplatek a rozhodnu se časem pořídit další kočičku, musím se zase registrovat a platit poplatky za dvě kočičky?

Kupní smlouvy se liší dle jednotlivých chovatelských stanic. Nechte si kupní smlouvu zaslat ještě před odběrem koťátka k nahlédnutí, abyste měli dostatek času si ji prostudovat. Kupní smlouva by měla obsahovat údaje o vaší kočičce, její plemeno, její barvu, číslo jejího rodokmenu, dále údaje o obou rodičích, informace o zdravotním stavu zvířete, údaje o očkování a odčervení, samozřejmě kupní cenu atd. Každý chovatel si dává do podmínek něco jiného, v každém případě vám chovatel ve smlouvě zakáže (nebo by měl zakázat) odchovávat koťátka bez průkazu původu. Každá chovatelská stanice má své speciální podmínky, za kterých koťátko prodává, někdo např. zakáže chovného kocoura poskytovat na krytí jinde mimo vaši chovatelskou stanici, někdo určuje i případné nevěsty na krytí, chovatel si vymezuje právo kotě přijet zkontrolovat atd., takže je potřeba všechny podmínky nastudovat a vysvětlit si je s původním chovatelem. Co se týče poplatků vůči vaší základní organizaci, pak poplatek za registraci uhradíte pouze jednou, neboť registrujete sebe jako člena organizace a nezávisí to tedy na počtu chovaných koček. Dále jste povinni jednou ročně hradit členské příspěvky, jejich výše také nezávisí na počtu vašich koček.

Máme doma osmiměsíčního britského kocoura. Naše soužití bylo pohodové, i když nikdy nebyl moc mazlivý. Když jsme se s ním chtěli mazlit víc než se mu líbilo, byl agresivní. Mazlivý byl jen při příchodu z práce nebo ráno při probuzení. Teď se však situace mění a kocourek naříkavě pláče, a to nejen když odcházíme do práce, ale stoupne si ke dveřím i přes den, poslední dobou i večer, když jdeme spát nebo před probuzením. Je to strašné. Pláče tak usedavě, že probudí celý dům. Domáhá se chodit na zahradu, ale pouštíme ho jen ojediněle (už nám jednoho kocoura přejelo auto). Přestane to někdy? Pomůže danou situaci vyřešit nechat ho vykastrovat? Nebo na něj nějak výchovně působit? Nebo se mu změnila povaha tím, že jsme ho nechali 2 x za týden samotného doma? Docházel k nám každý den švagr na krmení a mazlení. U něj doma brečel ještě víc.

Chování, které popisujete bude projevem nevykastrovaného a toužícího kocoura. Již osmiměsíční kocourek může mít kocouří touhy. Takže bych doporučila kastraci, kocourek se tím zklidní a nebude dál trápit sebe ani vás. Po kastraci bude hravější a přítulnější. Pokud nemáte kocourka jako chovného, stejně byste se kastraci v budoucnu asi nevyhnuli, neboť nevykastrovaní kocouři mají sklony si značit své teritorium zapáchající močí. Po kastraci přejděte na granule pro kastráty, pokud krmíte masem či konzervami, jejich množství také upravte. Dalším důvodem, proč váš kocourek stále mňouká by mohlo být i to, že na sebe chce strhnout vaši pozornost. Je celý den doma sám, nudí se a ví, že když pořádně od plic zakřičí, tak si ho všimnete. Zkuste si ve vašem denním programu najít chvilku, stačí i čtvrt hodiny, kdy se budete kocourkovi intenzivně věnovat. Kupte si kočičí mávátko, nebo na nějaký proutek či starou vařečku navažte nějaké mašle a hrajte si s ním. Kocourek tak vybije svou neupotřebenou energii a navíc se tak upevní vztah mezi vámi. Kupte mu postrojek a vodítko, a když bude hezky, vezměte ho ven na zahrádku nebo do lesa. Přeji vám, ať se kocourek do budoucna uklidní a užijete si i kocouří pomazlení. Kocouři se umí mazlit opravdu náramně, to mi věřte, jednoho takového vykastrovaného mazla mám doma.

Máme půlroční želvovinovou kočičku. Chci se zeptat, co udělat proto, aby nehrabala do květináčů, jak ji můžu trestat? Když je divoká, mohu ji zavřít do přepravky? Tam se zklidní, leží a neprotestuje.

Kočičku nemá cenu nijak trestat, nýbrž vychovávat. Zavírání do přepravky nemá žádný smysl a je to už na pokraji týrání zvířátka. Co se týká vyhrabání hlíny z květináčů, zkuste naskládat na povrch hlíny mušličky nebo oblázky, kočku to potom nebude k vyhrabávání hlíny tolik lákat. Vždy, když vaši kočičku přistihnete při nežádoucím chování (vyhrabávání hlíny, škrábání sedačky atd.), řekněte jí důrazně slovo pro zákaz např. „Ne!“ a z daného místa ji sundejte. Zákaz nepoužívejte společně se jménem kočky. Pokud naopak kočičku uvidíte při vhodném chování (např. obrušování drápků na škrabadle), pochvalte ji a pochvalu použijte společně s jejím jménem - např. „Dobře, Micko!“ a můžete jí nabídnout nějaký pamlsek. Výchova metodou napomenutí - pochvala - odměna je zpravidla tou nejúčinnější.

Chtěla bych se zeptat, jak to děláte s vyčesáváním a chloupky, které se zdají být, alespoň u nás doma, všudypřítomné. Je nějaká speciální vyčesávací technika? Nebo nějaké lepší hřebeny? Jak často a jak přesně vyčesávat? Já mám kočičku jen jednu a někdy mám pocit, že máme doma přechlupeno. Co pak Vy s tolika mazlíky?

Možná vás trošku zklamu, ale nemám žádnou zázračnou metodu, po které přestane kočička línat. Nejdůležitější je pravidelné vyčesávání srsti, a to minimálně jednou týdně, v období výměny srsti klidně obden. Kočičky jsou zvířátka chlupatá, a tak chloupky ztrácejí. Já to řeším tak, že minimálně jednou týdně kočky vyčesávám, často luxuji a vytírám. V období, kdy máme doma koťátka, luxuji dokonce každý den. I přesto přese všechno se nějakým těm chloupkům doma nevyhneme. K vyčesávání se mi osvědčil speciální hřebínek, který jsem koupila na kočičí výstavě, vhodný pro britské kočky. Kočky vyčesávám od hlavy k ocásku, začnu na zádech a postupně se propracovávám i na méně oblíbená místa, ocásek, bříško... Mezi kartáčováním kočičku hladím a povídám si s ní, aby si na kartáčování lépe navykla. Takže mohu doporučit jen jedno - česat, česat a zase česat.

Potřebovala bych vědět, kdy získá britská kočka svoji stálou dospělou srst. Mám čtyřměsíčního kocourka. Chovatelka mi ho prodala jako modrého, ale on v tomto období úplně zesvětlal, jen ocásek má tmavý. Jeho tatínek je lila a maminka modrá. Děkuji moc za odpověď.

Na kvalitu a barvu srsti mají z velké části vliv dědičné předpoklady, z části kvalitní strava, kterou kočce poskytujeme. Já modré britské kočky nechovám, ale např. u čokoládových koťátek mám tu zkušenost, že jako novorozeňátka mají srst tmavou, v průběhu doby, kdy jsou u nás (tzn. do věku 13ti týdnů) jim srst malinko světlá a v následujícím období opět tmavne. Čtyřměsíčnímu kocourkovi může srst určitě ještě ztmavnout, kočky se vyvíjejí až do věku 2 let.