26.09.08 Život s kočkou

Kočky a děti

Občas jsme postaveni před rozhodnutí, zda si máme pořídit kočičku, když máme malé děti. Přemýšlíme, jak se budou k sobě chovat, jestli si vzájemně neublíží nebo zda neodoláme prosbám svého potomka a pořídíme mu kočičku či nikoliv a za jakých podmínek. Všechno má své klady a zápory a je potřeba se správně rozhodnout.

Děti a dospělá kočka
Máme již doma dospělou kočičku, která je na nás zvyklá, žije s námi dlouho, ale nyní čekáme miminko. Jak ho přijme? Nebudou problémy? Neublíží miminku? To jsou otázky, které si můžeme klást. V prvé řadě bychom kočičku měli na takovou chvíli připravit. Kočka na vás pozná, že čekáte přírůstek do rodiny a může z toho být neklidná. V takovém případě je potřeba se jí věnovat. Je důležité ji předem naučit všemu potřebnému, například že nesmí lehat v dětské postýlce. Když do ní vleze, vyženeme ji s důrazným \"nesmíš\", v učení musíme být důslední a začít včas. Když už se miminko narodí postupně s ním kočičku seznámíme, hlídáme její reakce, ale většinou nebývá problém. Někdy může začít kočka žárlit, v takovém případě je potřeba zůstat trpělivý, vzájemný kontakt omezit na pár vteřin a postupně tyto intervaly prodlužovat. Kočka se nesmí cítit ohrožená. Časem počáteční žárlivost vymizí a vše se vrátí do původních kolejí. U některých koček a kastrátů se vyvine \"mateřský\" pud a oni ihned miminko přijmou za své, pak máme vyhráno.

V době, kdy se dítě dostane do batolecího a předškolního věku, je potřeba zvýšit ostražitost, děti zkouší nové věci a pátrají po svém okolí, středem jejich zájmu se stávají zvířátka. Kočičky, které vyrůstají spolu s miminkem, si postupně zvykají na reakce dítěte a dokáží se ochránit a v případě nečekaných průzkumných nájezdů našich prcků včas prchnout, dřív než dojde k nehodě a nechtěným škrábancům. Horší je, když si v takovém období pořídíme kočku novou. Ta se může stát terčem dotěrných experimentů, malé děti nedokáží odhadnout reakce kočky, ani nedokáží zcela správně zpracovat naše zákazy a příkazy. Touha po nových zkušenostech v nich převažuje. Avšak nic není ztraceno, je to opět o trpělivosti a výchově, čím více se budeme oběma věnovat, tím rychleji se naučí vzájemnému chování k sobě. Od malička musíte děti učit, aby kočičky nepusinkovaly a nedávaly k nim obličej, i ta nejhodnější a nejpřítulnější čičinka se může nečekaně leknout a dítě poškrabat. Velká touha dítěte pomačkat heboučký kožíšek může skončit nepříjemnými škrábanci v obličeji, o očích nemluvě. Samozřejmostí je stříhání drápků a nezapomínejte i na zadní pacičky! V případě, že si pořizujeme kočičku k takto malým dětem, je nejlepší, aby na děti byla zvyklá již od původního chovatele, ušetří se nám tím hodně práce.

Děti a koťátko
Máte-li miminko či batole a donesete si domů malé kotě, je potřeba si uvědomit, že kotě roste daleko rychleji než dítě a v období kočičí puberty bude pro ně batolící se prcek velmi zajímavou hračkou a naopak. V takovém případě je potřeba dvojí výchova a ostražitost.

Nezapomeňte předem zvážit i případná zdravotní rizika, jako například alergie. Často se setkáváme s tím, že rodiče vrací zvíře i po delší době s tím, že na ně mají děti alergii. Někdy přímo řeknou, že břemeno, které na sebe vzali, nezvládají, a že se již o kočku nechtějí starat. Chudák kočička si již ale za tu dobu zvykla na nový domov a další změna je pro ni stresující.

Mami, tati, kupte mi kočičku…
Mnoho domácích zvířat žije v domácnosti hlavně kvůli dětem, nejinak je tomu i u koček. Pořízení zvířete však musí být uvážené a souhlasit s ním musí všichni členové rodiny. S příchodem nového kočičího člena nastanou nejen radosti, ale i starosti. Pro sociální vývoj dětí je velmi dobré, když vyrůstají se zvířaty. Hned zpočátku však naučte své děti, že kočka je živá bytost, kterou musí respektovat a podle toho se k ní i chovat. Malým kotětem, které si neustále hraje, je kočka jen chvíli. Pak se z koťátka stává dospělá, rezervovanější kočka, která již vyžaduje i jiný přístup.
Naléhá-li na nás náš syn či dcera, že chtějí kočku, musíme si uvědomit, že se jedná o dlouhodobý závazek. Kočky se dožívají v průměru 10 let, ale není nic neobvyklého 13-15 let. Za tuto dobu se zájmy naší ratolesti mohou několikrát změnit a je potřeba se připravit i na eventualitu, že se o kočičku budeme muset nakonec postarat sami. Není vůbec vyloučeno, že jednoho dne děti dospějí a odejdou z domova, ale kočka zůstane. Proto si nikdy nepořizujte kočku jen kvůli dětem, ale třeba proto, abyste si vy splnili svůj dětský sen.
V žádném případě nepořizujte dětem jakékoliv zvíře jako hračku nebo jako nečekané překvapení, například k Vánocům. Nejhorší je pořídit dětem kočičího kamaráda na prázdniny a co potom dál? Začnou školní povinnosti a starost o kočku je na druhém místě, kočka začne vadit a překážet. Taková zvířátka nebývají přijata, jak by si zasloužila, a v nejlepším případě končí osamoceni v útulcích, kde dlouho čekají na nové majitele. Pořízení zvířátka musí být promyšlené, všemi prodiskutované a provedené se vší zodpovědností. Dále je naší povinností sledovat jak se dítě o zvíře stará a jak se k němu chová. Laxní postoj dospělých nejednou vede k nevhodnému chování, někdy až týrání zvířat, jak je možné poslední dobou sledovat ve sdělovacích prostředcích.
Zpočátku děti projevují velké nadšení. Sliby typu \"já se o všechno postarám\" jsou samozřejmostí. Děti však nemají velký pocit zodpovědnosti, a tak starost o kočku spočine nakonec na dospělých. Než se rozhodnete pro pořízení kočky, zvažte, jestli je vaše dítě dostatečně zralé, aby převzalo alespoň zčásti povinnosti, které vyplývají ze soužití s kočkou. Je celá rodina morálně, fyzicky i finančně schopna se o kočku postarat po celý její život? Pokud jste si v obou případech jisti, pak nic nebrání tomu, kočku si domů pořídit.
Kočka je živá bytost a i ty nejmenší děti musí respektovat její práva a nároky, zejména pak právo klidného spánku. Spící kočku nebo kotě nikdy nebuďte, u některých koček může nedostatek klidu vyústit v agresivní nebo naopak velmi plaché chování. Nikdy netolerujte ani ty nejmenší známky surovosti, včasnému podchycení takového sklonu, prospějete hlavně svému dítěti. Zpravidla se však mezi kočkou a dítětem vyvine pevný citový vztah a pouto na celý život.
Pamatujte, kočka kdysi dávno dovolila lidem, aby s ní žili, přidala se k lidem sama z vlastní vůle. Proto buďte pyšní na to, že s ní můžete žít i nadále. Rovněž pamatujte, že kočka je velká osobnost, bude se k vám chovat tak, jak vy se budete chovat k ní. Nikdy nezlomíte její vůli tak jak třeba vůli psa, i největší domácí mazlík má v nitru duše ukrytou šelmu, která kdykoliv vypluje na povrch. A právě to je to krásné, co na kočkách milujeme, proč je obdivujeme. Lásku kočky si nikdy nemůžeme vynutit.

Dítě společné soužití se zvířetem vychovává k zodpovědnosti, povinnostem, vztahu k lidem, svému okolí a přírodě.

Text: Jana Ožanová
Lenka Žďárská

Foto: Lenka Žďárská, Martin Halva