Mami, kde jsi?

Už novorozená koťata umí se svou kočičí mámou efektivně hlasově komunikovat. Protože jsou slepá a hluchá, jsou zcela odkázaná na její péči, a proto musí umět upoutat její pozornost.

Jakmile mají koťata hlad, je jim zima, nebo se cítí opuštěná, začnou otevřenou tlamou vydávat vysoké tenké tóny. Toto kníkání sice není hlasité, ale kočičí máma ho rozhodně nepřeslechne. Typické je také kývání hlavou, kterým se kotě snaží najít ztracený fyzický kontakt. Koťata se v této době orientují pomocí čichu a hmatu, díky kterým najdou maminčin struk. Pokud je kotě mimo pelíšek, začne kníkat pískavým tónem, tím si zavolá o pomoc. Matka ho odnese zpět, nebo mu dá napít mléka a zahřeje ho. Od druhého týdne věku se začne toto kníkání vytrácet a koťata začnou s matkou komunikovat klasickým mňoukáním a předením, kterým se vzájemně uklidňují. Je zajímavé, že reakci na pískavé tóny v sobě mají kočičí mámy zakódovanou, takže když budete vytrvale pískat ve vysokých tónech, pravděpodobně kočka rozčileně přiběhne podívat se, co se to děje.

Zdroj: Gerd Ludwig, Kočičí řeč, Esence, Euromdia, 2016