23.10.18 Výživa

7 důležitých poznatků o výživě koček

Kočka je masožravec, solitérní lovec a dokonalý predátor – má ostré smysly, dokáže se potichu plížit i vyvinout velkou rychlost, je vyzbrojena zuby a zejména drápy k usmrcení kořisti. Domestikací se její nutriční potřeby nezměnily.

V přírodě tráví lovem polovinu času a její trávicí trakt je adaptován na častý příjem malých porcí potravy. Ve volné přírodě za den zkonzumuje až 10 myší, přičemž jedna myš obsahuje cca 30 kcal. Kořist konzumuje celou včetně obsahu trávicího traktu. Přirozenému chování lovce by měl proto odpovídat i způsob krmení kočky domácí. Optimální je krmit ji několikrát denně předem odváženým množstvím krmiva.

1. Správné servírování pro kočičí gurmány

Místo, prostředí, nádobí i krmivo mají pro kočky svou důležitost. Divoká i domácí kočka milují žrát v klidu, bez nátlaku či soupeření, a hlavně bez stresu. Pro krmení je proto třeba zvolit klidné, čisté místo, které bude dostupné v kteroukoli denní či noční hodinu. Výběru misky je třeba věnovat značnou pozornost a kritériem výběru je více než estetický vzhled použitý materiál a tvar. Nejlépe vyhovují keramické nebo skleněné misky mělčího tvaru. Přirozené lovecké pudy napodobují interaktivní krmítka nebo krmné automaty. Miska s krmením by neměla být umístěna v blízkosti kočičí toalety. Mnohé kočky upřednostňují vyvýšenou pozici. Kočky obecně málo pijí, proto se doporučuje kombinovat jim vlhké a suché krmení. Zejména pokud má kočka problémy s močovými cestami, je vhodné volit konzervy nebo kapsičky. Mnohé kočky preferují tekoucí čerstvou vodu a znečištěné vodě se vyhýbají.

2. Živiny pro zdraví

Kompletní krmná dávka pro kočky obsahuje 40 různých živin. Základem jsou bílkoviny, cukry, tuky, vitaminy a minerální látky. Jejich zdrojem jsou suroviny vyjmenované na etiketách krmiv podle hmotnostního zastoupení v syrovém stavu. Kočka oproti psovi potřebuje v potravě přijmout ve větším množství aminokyselinu taurin, nenasycenou mastnou kyselinu arachidonovou, vitaminy skupiny B a vitamin A, který neumí syntetizovat z rostlinného betakarotenu. Energetická potřeba kočky závisí na věku, životním stylu a kastraci, přičemž obecně platí, čím menší a mladší zvíře, tím vyšší je potřeba energie na kilogram krmiva.

3. Kvalitní bílkoviny jsou základem jídelníčku

Stejně jako její předci i kočka domácí patří mezi masožravce. Její trávicí ústrojí je proto uzpůsobeno pro trávení živočišné potravy. Z tohoto důvodu je využitelnost bílkovin a požadavek na jejich přísun ze všech složek potravy nejvyšší. V krmné dávce pro dospělé kočky by měly bílkoviny tvořit 20–40 %. Bílkoviny jsou v kočičí stravě jediným zdrojem aminokyselin, které jsou nezbytné pro tvorbu a údržbu svalové tkáně. Dále jsou potřebné pro metabolismus energie a jiné tělesné funkce. Kočka potřebuje z potravy přijmout 11 aminokyselin, ostatní si umí syntetizovat. Jednou z nejdůležitějších aminokyselin je taurin, který napomáhá vývoji mozkové tkáně, ovlivňuje funkci srdečního svalu a je nezbytný při trávení tuků. Jeho nedostatek ovlivňuje kvalitu vidění. Další důležitou aminokyselinou, kterou musí kočka získat z potravy, je arginin. Ten je nutný pro metabolismus bílkovin a při jeho nedostatku hrozí deprese a nervové záchvaty.

4. Tuky jsou zdrojem energie

Stejně jako bílkoviny je třeba i tuky dodávat do kočičí stravy zejména z živočišných zdrojů. Obsah tuku by se měl pohybovat mezi 20 a 45 %, jelikož při dlouhodobém podávání stravy s vysokými hodnotami tuku se zvyšuje riziko obezity. Tuky jsou hlavním zdrojem energie a také velmi dobře absorbují vitamíny A, D, E a K. Dále příznivě působí na správnou funkci ledvin, zdraví kůže, reprodukční schopnosti, vývoj plodu a mláďat.

5. Zdroj vlákniny a energie

Sacharidy jsou významným zdrojem vlákniny a energie. Jejich obsah by neměl přesáhnout 35 %. Vláknina podporuje trávení, čistí střeva a stimuluje jejich činnost. Skladba vlákniny je podstatná zejména u koček trpících zažívacími problémy nebo koček s nadváhou. Schopnost koček trávit mléčný cukr (laktózu) s přibývajícím věkem mizí, a proto může podávání kravského mléka vést k zažívacím problémům. Kočka nemá na rozdíl od člověka enzym štěpící škroby ve slinách, ale produkuje ho ve slinivce. Suché krmivo obvykle obsahuje vyšší množství cukrů než vlhké.

6. Nepostradatelné vitaminy a minerální látky

Pro správný vývoj kočičího organismu jsou nepostradatelné i vitaminy, minerální látky a stopové prvky, neboť regulují životní funkce a látkovou výměnu.

Kočky by měly přijímat větší množství vitaminů skupiny B. Tyto vitaminy se neukládají v organismu do zásoby, takže je kočka musí neustále přijímat z krmiva. Obsaženy jsou v mase, vejcích, luštěninách a obilovinách. Vitamín A se vyskytuje výhradně v živočišných tkáních, nejbohatším zdrojem jsou játra. Při krmení syrovými játry by denní dávka neměla překročit 20 g, protože jinak hrozí předávkování, které způsobuje bolestivost kloubů. Vitamin D kočky nedokáží syntetizovat v kůži vlivem UV záření, a proto ho musí přijímat v potravě. Obsažen je v rybách a játrech. Jeho nedostatek způsobuje odvápnění kostí.

Minerální látky se účastní všech pochodů, odehrávajících se v těle kočky. Jsou využívány jako stavební prvky (vápník, fosfor v kostech), účastní se obrany organismu před škodlivými látkami, protože podporují imunitní systém (selen), jsou nezbytné pro přepravu kyslíku krví (železo) nebo regeneraci kůže (zinek). Optimální poměr vápníku a fosforu je 1:1. Pokud jsou kočky krmeny pouze masem, dochází k nadbytku fosforu a v důsledku toho k odvápnění kostí.

7. Jak vybrat vhodné krmivo

Vhodné krmivo musí splňovat tři hlavní zásady: být bezpečné, kompletní a vhodné pro daného jedince.

Bezpečné krmivo získáte pouze od kvalitního výrobce. Toho poznáte podle toho, že je schopný garantovat zdroj surovin, krmiva vyrábí v továrně s odpovídajícími ISO normami a receptury krmiva sestavuje ve spolupráci s nutričními specialisty. Někteří renomovaní výrobci disponují i výzkumným centrem a centrální laboratoří, kde receptury ověřují. Každé nové krmivo dávají ochutnat kočkám a psům a sledují, zda jim chutná a je dobře stravitelné. Kompletní krmivo je takové, které pokryje denní potřebu živin a energie pro určité domácí zvíře, odpovídá jeho věkové kategorii, životnímu stylu a aktivitě. Při výběru vhodného krmiva je nutné vzít v potaz životní stádium kočky a s ním související nároky na obsah živin, vitaminů a minerálních látek.

  • Gravidní kočka

    Březí kočka potřebuje více bílkovin, které jí dodají potřebnou sílu. Pro správný vývoj plodu je důležitý zvýšený příjem kyseliny listové a nenasycených mastných kyselin. Během laktace potřebuje kočka dvojnásobek až trojnásobek energie, kterou ze standardních krmiv pro dospělé kočky nezíská. Pro odstavování koťat je optimální například kompletní dieta RC Mother and Babycat, kterou lze krmit od poslední třetiny gravidity.

  • Rostoucí kotě

    Kotě by mělo přijímat potravu se zvýšeným obsahem taurinu, bílkovin a tuku. V období mezi 4. a 12. týdnem přichází tzv. období imunitního okna, kdy kotěti hrozí zvýšené riziko infekce. Z toho důvodu by mělo přijímat zvýšené dávky antioxidantů a prebiotik. Na rozdíl od dospělé kočky potřebuje kotě podstatně více vitaminu E a vápníku. Proto by mělo vždy dostávat výrobky pro kotě, které odpovídají specifickým potřebám energie a základních živin. Po kastraci, která může probíhat již kolem 6. měsíce, dochází už za 48 hodin po zákroku ke zpomalení metabolismu. Proto je třeba uzpůsobit dietu, aby nedošlo k tloustnutí.

  • Dospělá kočka

    Krmivo pro dospělé kočky je třeba přizpůsobit životnímu stylu a zohlednit, zda se jedná o venkovní nebo bytovou kočku. Individuálním potřebám konkrétních koček odpovídají různé receptury například pro mlsné kočky, pro kočky s citlivým zažíváním, pro kočky trpící na trichobezoáry a s kožními problémy, pro kočky se sklonem k nadváze atd.

  • Stárnoucí kočka

    Kočičí senioři mají často sklon k nadváze a trpí onemocněním ledvin. Proto je třeba zvýšit obsah antioxidantů a snížit obsah fosforu. Nutriční potřeby starších koček zohledňují například krmiva RC Feline 7+ nebo 12+, která mají unikátní tvar granule v podobě polštářku s měkkým středem.

Text: MVDr. Markéta Bosáková