19.09.10 Život s kočkou

Pochopte kočky

Kočky vyjadřují nálady a potřeby tak, že vydávají rozmanité zvuky, ale i mimikou a řečí těla. Když se budete svému mazlíčkovi denně intenzivně věnovat, dokážete si brzy jeho chování vyložit.

 

Řeč zvuků

Rozsáhlý repertoár zvuků má původ ještě v „kotící“ řeči, kterou komunikovala koťata se svou matkou. Tuto řeč si uchovávají kočky i jako dospělé a obohacují ji výrazy dospělých koček.

Kočičí mňoukání může vyjadřovat mnohé: Hlad, prosbu o pozornost, výzvu, abyste otevřeli dveře. Může to znamenat i tiché vábení nebo pozdrav. Citlivý pozorovatel se brzy naučí rozlišovat různé významové odstíny.

Zápas dvou koček doprovází výhružné řvaní, zesilující se a slábnoucí skučení, a to zvlášť při souboji dvou kocouřích rivalů.

Prskání a vrčení znamená, že kočka má strach, ale je připravena se bránit. Někdy ze sebe ještě vyráží vřeštivé hrdelní zvuky.

Koťátka, která se cítí opuštěná nebo ohrožená, často žalostně křičí. Když je jejich matka na blízku, přispěchá ji na pomoc. Podobný křik vydávají i dospělé kočky, které něco silně bolí.

Když kočka přede, vyjadřuje tak přátelské rozpoložení. Cítí-li se zvlášť dobře, bývá to často spojeno s tzv. mléčným krokem. Při tom střídavě vytahuje a zatahuje drápky na předních tlapkách. Toto chování je pozůstatkem z kotěcího období, kdy tak kotě, které pije u matky, stimuluje proud mléka. Předení může znamenat i prosbu, to když je kočka zraněná a potřebuje lidskou pomoc.

Při „žvatlání“ na sebe křečovitě narážejí čelisti. Jde pravděpodobně o vyjádření nějaké konfliktní situace, kdy je nablízku lákavá kořist, např. pták, ale pro kočku je nedosažitelná.

 

Řeč těla

Pohyby ocasem. Přátelská kočka pozdraví svého pána se vztyčeným ocasem. Cukání špičkou ocasu je znakem vypjaté pozornosti, prudké pohyby ocasem poukazují na neklid (rozhodování mezi dvěma různými podněty) nebo agresivitu. Naježený ocas znamená silný strach.

Držení těla. Pomalé vykračování na natažených nohách má udělat dojem na rivala, když pak kočka naježí chlupy na hřbetě, působí ještě větším dojmem. Protivníka fixuje výhružně upřeným pohledem. Ze zvednuté tlapky se dá usuzovat na ochotu bránit se. Kočičí hřbet (natažené nohy, záda do oblouku, naježené chlupy), při kterém ukazuje soupeři širší stranu, je směsí strachu a agrese. Když převažuje strach, kočka se přikrčí na zem a sklopí uši a stáhne ocas.

 

Co prozradí uši?

 

Když je kočka uvolněná, ukazují její uši dopředu a lehce ven.

Jestliže pozornost kočky vzbudí nějaký zvuk,otočí špičaté uši přímo dopředu.

V konfliktních situacích sebou uši nervózně cukají.

Kočka připravená k obraně sklopí uši dolů do bezpečnější polohy.

Agresivně naladěná kočka natočí uši ke straně tak, že je dobře vidět jejich zadní strana.

 

Brigit Gollman: Kočka - sebevědomá chytrá, hravá, vydalo nakladatelství Grada