Vidí kočky barevně?

Přemýšleli jste nad tím, jestli vaše kočka dokáže ocenit barevné míčky a plyšové myšky, které jste jí pořídili? Záleží na barvě. Červený míček ji moc neoslní.

Lidské a kočičí oko jsou si v některých ohledech podobné, v něčem se ale liší. V oku se obecně nacházejí zrakové buňky typů čípků, které umožňují barevné vidění. Na sítnici kočičího oka jsou ale v menšině. Převládají tam zrakové buňky tyčinky, které reagují na rozdíly ve světelnosti. Na 25 tyčinek připadá jen 1 čípek. U člověka je poměr tyčinek k čípkům 4:1. V lidském oku existují tři druhy čípků, lišící se barevnými pigmenty a citlivostí k vlnovým délkám, které určují jednotlivé barvy. Čípky lidí vnímají červenou, zelenou a modrou barvu. Normální lidské vidění je tedy trichromatické. Zrakové buňky jsou aktivovány různými vlnovými délkami. S-receptory reagují na světlo krátkovlné (modré), M-receptory na středněvlnné (žluté), L-receptory na dlouhovlnné (červené). V kočičím oku se nacházejí jen receptory typu M a S, přes 80% jich náleží k typu M. Kočičí oko, podobně jako psí, je tedy dichromatické a vidí dvoubarevně. Kočky tedy dokážou rozlišovat barvy s výjimkou červené. Nevidí v sytých barevných tónech, ale spíše ve vybledlých pastelových. Jejich schopnost barevného vidění zhruba odpovídá té, kterou má barvoslepý člověk, který téměř nebo vůbec nedokáže rozlišovat červenou a zelenou. Pravdou však zůstává, že schopnost vidět barevně nehraje v jejich životě moc velkou roli. Při lovu bude pro kočku stejně atraktivní barevná andulka, jako obyčejný vrabec.

Zdroj: Gerd Ludwig, Kočičí řeč, Euromedia, edice Esence, 2017